Topless... Terezka (Metteorwa)

Zase jsem si vymyslela něco, co dost dobře není možné. Nebo možná i je, ale nejsou prostředky a místo. Pro toto focení jsem zvolila největší z ateliérů Digifoto na Chodově. I tak byl na mě prostor malý, ale nějak se to zvládlo. Samozřejmě vznikly úplně jiné fotografie, než jsem si v hlavě vymyslela, ale to se stává často. A ten BORDEL...

Byla jsem, dá se říci, poctěna, že mi Terka dovolila ji nafotit. Opravdu se vyplatí pracovat se zkušenými lidmi. Já - světlo, dobrý, zvládám. Ale s pózami jsem trochu pokulhávala. Naštěstí se Terka zavlnila a póza byla na světě. "Jen ještě trochu pootoč zadek, ať mám na bříšku stíny...".

Původní podoba měla být taková: Obraz rozdělen na půl, kdy na "bílé" části pozadí je silueta a na černé části pozadí nasvícená Terezka, ohozená letící moukou. Vše se vedlo, až na to, že jsem nedokázala nasvítit mouku na bílém pozadí tak, aby z ní byla silueta. Cestou domů jsem přišla na to, jak to udělat - potřebuji svíticí stěnu, z půli přelepenou černým pozadím (nebo mega pauzák, nasvícený ze zadu). Až něco takového budu mít k dispozici, můžu nápad zkusit znovu. Haha, jasně... :D.

Z fotek mám celkem radost, ale připomínají mi, jak jsem to nedotahla k dokonalosti. Vidíte tam snad nějakou černou siluetu? Já bohužel ne, ale je to dostačující a to mě mrzí.

Mouka byla všude. Uklízeli jsme to 3 - já a moji dva vrhači. Ráno, na poslední chvíly, jsem přemluvila sestru s jejím přítelem. Celý ateliér jsem zametli, vysáli, 2x vytřeli a šli jsme se najíst. Dopapkala jsem a volali mi, že si to mám jít uklidit, že mouka je pořád všude. Nejspíš tam ještě poletovala, mrcha, když jsme odcházeli. Vše jsem otřela, ještě jednou celý ateliér vytřela a jela jsem domů. 2 hodiny focení a 2 hodiny úklidu.